Světová hospodářská krize je tady, ale bude ještě hůř, říká pro E15 americký ekonom Jeffrey Sachs
Leoš Rousek - ředitel komunikace PPF
25. srpna 2022 • 12:48
Prudký růst spotřebitelských cen hnaný zejména zdražením energií v důsledku geopolitického napětí dopadá tíživě na rozpočty domácností i vlád. Současně centrální banky v rozvinutých ekonomikách s výjimkou Japonska přestaly po letech „tisknout“ peníze s cílem podpořit ekonomickou poptávku. Poprvé od globální finanční krize v roce 2008 centrální bankéři hlasitě hovoří o potřebě obnovit cenovou stabilitu. Inflaci proto krotí zvyšováním úroků na úrovně, které dnešní generace dvacetiletých i třicetiletých, zvyklá na super levné úvěry, zažívá vůbec poprvé.
Podle Jeffreyho Sachse je globální ekonomika v nejhorší kondici za několik desetiletí. „V nadcházejících měsících nás pravděpodobně čekají velmi výrazné otřesy. Nejzásadnější otázkou samozřejmě je, co se stane s geopolitikou,“ říká profesor Jeffrey Sachs v novém rozhovoru PFI Talks, které deník E15 pravidelně přináší ve spolupráci s platformou Prague Finance Institute při výzkumném pracovišti CERGE-EI.
„Rozšíří se válka? Zintenzivní se? Zklidní se? Dojde k návratu k jednacímu stolu? Dojde k roztržce mezi USA a Čínou, která by narušila světové společenství? Najdou velmoci způsob, jak spolu jednat? To jsou otázky, kterým právě teď čelíme,“ upozorňuje Jeffrey Sachs a dodává: „Rozhodně jsme v rozbouřených vodách. Celkovou hospodářskou situaci považuji za nejhorší za poslední desetiletí, vlastně horší než v roce 2008.“
Kromě akutní krize, do které globální ekonomika nyní vstupuje, ale podle Jeffreyho Sachse hrozí déle trvající období takzvané stagflace, kdy ceny rostou a ekonomická aktivita se ocitá na bodu mrazu. Problematikou stagflace, kterou si v letech 1990 až 2000 zažilo Japonsko a v 70. letech Spojené státy, se profesor Sachs zabývá téměř 40 let. V roce 1985, kdy vyučoval na Harvardské univerzitě, byl spoluautorem knihy Ekonomika světové stagflace, která se před osmi lety dočkala reedice jako e-kniha. V posledních měsících na tuto knihu prý často vzpomíná. „Stagflaci, což znamená, že rostou ceny a zároveň klesá výroba v mnoha částech světa, zažíváme opět. Evropa se již nachází v útlumu, Spojené státy vstupují do útlumu, a i Čína se nachází v určitém druhu zpomalování. Takže jde o globální hospodářskou krizi,“ říká profesor Sachs, který nyní působí na newyorské Columbijské univerzitě.
Rostoucí cena peněz v podobě vysokých úroků, kterým čelí zejména rozvojové země, může dále prohloubit globální ekonomickou krizi. Mnoho rozvíjejících se ekonomik, včetně Turecka, Brazílie, Ghany či Srí Lanky, se potýkají s prudkých růstem výdajů na splácení svých úvěrů. Podle Sachse, který radí také Organizaci OSN pro průmyslový rozvoj (UNIDO), by měly bohaté země pomoct zabránit, aby se zadlužené rozvojové země ocitly v krizové spirále. To by dál dusilo globální hospodářství. Nicméně Sachs není příznivcem plošného odpouštění dluhů, protože to problémy jen odkládá.
„Spíše nalezněme finanční řešení, které zemi neodsoudí k platební neschopnosti, bankrotu nebo extrémním úsporám. To bylo vlastně vždy mé politické doporučení od roku 1985, kdy jsem s tímto přístupem začal v Bolívii,“ míní Sachs a dodává, že místo 10 % a více by mohly chudší země dostat možnost čerpat úvěry za 3,2 % či 1 %, jako je tomu i nyní v případě USA a Německa.
Jeffrey Sachs je také spoluautorem takzvaných Cílů udržitelného rozvoje (známých pod anglickou zkratkou SDG), k jejichž splnění do roku 2030 se přihlásily členské země OSN před deseti lety. I proto se nyní věnuje tématu povinných pravidel pro firmy, podle kterých ekologicky zodpovědně a udržitelně podnikají. „Rozhodně potřebujeme kodifikaci shora dolů a velmi obecně řečeno evropský Green Deal je platným, inteligentním, řekl bych, sofistikovaným přístupem. Má sice mnoho problematických bodů, ale je to dobrý rámec. Může sloužit jako plán,“ říká.
Ve stále horké unijní diskusi na téma, mají-li jaderné elektrárny dál místo v udržitelném energetickém mixu světa, je Sachs pro jejich zachování. „Nejsem purista, který říká absolutní ne jádru. V praktickém kontextu není pochyb o tom, že jaderná energie bude i nadále hrát svou roli. V Evropě to platí, samozřejmě ve Francii, ve střední Evropě, a globálně v Číně, v Koreji a v mnoha dalších zemích.“
Autor je ředitelem komunikace skupiny PPF